Veřejné slyšení - Veřejné zakázky a kulturní památky
Pod záštitou Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jsem inicioval veřejné slyšení Nedostatky veřejné správy při zadávání veřejných zakázek týkajících se kulturních památek. Cílem veřejného slyšení bylo diskutovat o kontroverzních rozhodnutích z posledních let, kdy došlo k zanedbání památkové ochrany. Setkání se zúčastnili mj. zástupci Národního památkového ústavu, Ministerstva kultury a Ministerstva pro místní rozvoj. Účastníci na slyšení objasnili, jak se přijímají rozhodnutí v praxi, jak se zohledňuje veřejný zájem na ochraně památek ve vztahu k jiným typům veřejného zájmu a v čem je případně potřeba stávající postupy napravit.
Senátor Marek Hilšer sdílel zkušenosti ze spolupráce s občanskými iniciativami činnými v ochraně památek v Praze: „Soutěžní dialogy organizované Správou železnic ve spolupráci s hlavním městem Prahou ve dvou případech z poslední doby prakticky umožnily likvidaci objektů v památkové rezervaci zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Chápu, že někdy není snadné vyvážit veřejný zájem na ochraně kulturního dědictví třeba se zájmem na zlepšení dopravní obslužnosti. Tím spíš ale musí pověřené instituce a volené orgány postupovat transparentně a zodpovědně.“
Přizvaní odborníci a odbornice během veřejného slyšení diskutovali mimo jiné o projektu rekonstrukce Nové odbavovací haly hlavního nádraží a Železničního mostu pod Vyšehradem.
Historička architektury Klára Brůhová, která byla členkou hodnotící komise v případě Hlavního nádraží, kriticky zhodnotila projekt „Šťastný Hlavák“. Ten by podle ní prakticky znehodnotil odbavovací halu ze 70. let. Jde o mimořádně kvalitní, cenné, a navíc funkční dílo české poválečné architektury, vrstvy architektonického dědictví, která v Praze postupně mizí. Rostislav Švácha, místopředseda Klubu za starou Prahu, označil výsledek soutěžního dialogu na tzv. Šťastný Hlavák za problematický: „Jsou na místě pochybnosti o tomto typu architektonické soutěže.“
Mirko Lev, předseda pracovní skupiny Soutěže České komory architektů, vysvětlil principy a účel architektonických soutěží: „Architektonické soutěže o návrh jsou primárním nástrojem nejen k výstavbě, ale i kultivaci veřejného prostoru. Architektonická a urbanistická kvalita měst totiž úzce souvisí s kvalitou života jejich obyvatel.“
Vyvážení veřejných zájmů v konkrétním případu veřejné soutěže na rekonstrukci železničního mostu pod Vyšehradem se věnovala Ina Koldová, členka předsednictva spolku Nebourat: „Již od začátku soutěžního dialogu byl výsledek směřován k likvidaci významné kulturní památky, svědčí o tom jak zadávací dokumentace, tak složení poroty. Proti výsledku se pak opakovaně ohradily světové špičky ochrany kulturního dědictví v čele s UNESCO. Aby se tato ostudná situace již nikdy neopakovala, jsme připraveni spojit naše síly se zákonodárci i odborníky a změnit příslušné právní a správní předpisy.“
Podle vrchního ředitele Sekce kulturního dědictví Ministerstva kultury Vlastislava Ourody je třeba nejen u veřejných zakázek, ale v případě všech plánovaných zásahů, které se mohou dotknout památek s mimořádnými univerzálními hodnotami světového dědictví, před rozhodovacími procesy standardně využívat nástroj Heritage Impact Assessment: „Zcela zásadní je také, aby zpracovateli těchto expertíz byli odborníci s mezinárodním renomé. Věřím, že na prvním příkladu využití tohoto nástroje v případě Výtoňského mostu uvidí veřejnost potenciál, který tato metoda přináší.”
Náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jiří Řehák doplnil příklady obnovy památek z pohledu krajské samosprávy.
Galerie
