Povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele

V první řadě by měl zaměstnanec v souladu se zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, informovat zaměstnavatele o návratu z rizikové oblasti. Zaměstnavatel je s ohledem na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci oprávněn vyzvat zaměstnance k podrobení se vyšetření u lékaře. Na základě rozhodnutí lékaře může být zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, anebo mu může být nařízena karanténa v souladu s rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví. 

Přijmout preventivní opatření lze zaměstnavateli doporučit i pokud se u zaměstnance neprojevují příznaky infekčního onemocnění. Tato opatření směřují k tomu, aby se zaměstnanec po určitou dobu (zpravidla lze doporučit dva týdny) zdržoval mimo pracoviště a nedošlo tak k nákaze spolupracovníků. Jedná se zejména o tzv. home office, jiné rozvržení směn zaměstnance, čerpání dovolené, či překážku na straně zaměstnavatele, jak přiblížíme níže. Pokud zaměstnanec odmítá pracovat z důvodu obavy z koronaviru, může zaměstnavatel vyhovět jeho požadavku o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy anebo umožnit čerpání dovolené.

O karanténě rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví (Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice). V případě, že je zaměstnanci nařízena karanténa, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance, při které mu v souladu se zákoníkem práce přísluší za období prvních 14 kalendářních dní náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Zaměstnanec má povinnost o překážce zaměstnavatele informovat a prokázat mu nařízení karantény (oznámení o nařízení karantény vystavené lékařem či hygienikem). Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu karantény. V době karantény nelze nařídit zaměstnanci čerpání dovolené, ale pokud zaměstnanec začal čerpat dovolenou před jejím nařízením, dovolená se nepřerušuje.

Preventivní opatření zaměstnavatele

Home office: Neboli dočasný výkon práce mimo pracoviště musí být se zaměstnancem dohodnut. Lze doporučit, abyste si se zaměstnancem ujasnili přesné místo výkonu práce, způsob zadávání práce, její kontroly a odevzdávání, pracovní dobu a případné odměňování.

Rozvržení směn: Zaměstnavatel může provést přesun v rozvrhu směn, avšak je povinen s ním zaměstnance seznámit 14 dnů předem, v kratší době se lze se zaměstnancem na změně pouze dohodnout.

Čerpání dovolené: Zaměstnavatel je povinen oznámit určené čerpání dovolené zaměstnanci nejméně 14 dnů předem, v kratší době se lze se zaměstnancem na čerpání dovolené pouze dohodnout.

Překážka na straně zaměstnavatele: Pokud zaměstnavatel nebude zaměstnanci přidělovat v práci, ačkoliv není dána překážka na straně zaměstnance (tzn. není v karanténě ani v pracovní neschopnosti) náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.