Na úvod svého senátního vystoupení senátor Hilšer poukázal na kontext, v jakém se řada osob dostala do problémů s dluhy: „Historie půjčkového a exekučního byznysu je bohužel dalším z tragických příběhů klientelistického kapitalismu u nás, je příběhem korupčního propojení byznysu s politikou, jehož náklady v konečném důsledku nese celá společnost. Chybná strategie státu, která vyhovovala především predátorskému druhu exekutorů, způsobila propad lidí do šedé ekonomiky a jejich vyřazení z legálního ekonomického života. Náklady nese celá společnost.“

Zároveň dodal, že v posledních deseti letech se už díky neúnosné situaci a tlaku neziskových organizací začaly dít změny a části politické reprezentace se podařilo prosadit řadu důležitých legislativních návrhů, které systém narovnávají. Jedním z nich je i insolvenční zákon a jeho následné novely. 

„Dnes Senátem přijatá úprava insolvenčního zákona je rozumným kompromisem. Usnadňuje vstup lidí do oddlužení, současně ale zpřísňuje podmínky pro ty, kteří k oddlužení budou přistupovat nepoctivě,“ uvedl Hilšer. 

Zároveň uvítal, že Senát nehlasoval pro pozměňovací návrh Lumíra Aschenbrennera, jehož cílem bylo zavést povinnou srážku z jakéhokoli legálního příjmu v minimální výši 945 Kč (u důchodů 473 Kč). „Návrh na minimální exekuční srážku jsem nemohl podpořit. V okolních státech taková srážka neexistuje, postihla by především nízkopříjmové obyvatele a v konečném důsledku by bohužel zvýšila motivaci pracovat v šedé ekonomice,“ dodal Hilšer. 

 

Kontakt pro média:

Pavel Komárek, komarekp@senat.cz; 739 822 718