V úvodu konference senátor Marek Hilšer poukázal na souvislost rozšířeného klientelismu se sílící polarizací české společnosti, poklesem důvěry lidí v demokracii, se zhoršující se ekonomickou situací občanů a celkovou ekonomickou stagnací.

„V České republice jsme měli jednu z nejvyšších inflací v EU, v Evropě nadprůměrně vysoké ceny energií a velké zdražování potravin. Zatímco většina společnosti včetně střední třídy v krizi tratila a někteří lidé zásadně, několik málo miliardářů a jejich korporací své zisky oproti minulým létům znásobilo,” uvedl v úvodu Marek Hilšer.

“V loňském roce vyšel v časopise The Economist žebříček vybraných 43 zemí podle míry tzv. crony capitalism neboli klientelistického kapitalismu. Hodnocení vypovídá o tom, do jaké míry je majetek nejbohatších lidí generován v odvětvích navázaných na stát. Pozoruhodné a pro mnohé šokující je, že jsme se v tomto žebříčku ocitli jako druzí za Ruskem se silně oligarchizovanou ekonomikou a politikou. Například sousední Německo bylo až na 37. místě”, doplnil Hilšer.

S hlavním projevem vystoupil ekonom Jan Švejnar. Na vlastním ekonomickém modelu ilustroval, jak v zemích s vyšším počtem miliardářů, kteří přišli k majetku díky politickým konexím, roste ekonomika pomaleji.

„Nepřiměřené využívání (zneužívání) majetku a vlivu je potřeba regulovat. Takzvané superstar firmy snižují podíl HDP a růst mezd, který zaostává za růstem zisku. Snižují konkurenci, dynamiku ekonomiky, brání růstu nových firem a nic je nenutí k inovacím. Když trh není konkurenční, stát musí zasahovat dohledem a regulací a také přísnými postihy kartelových dohod. Cílem politiky je maximalizace výhod pro společnost, občany, ne pro jednotlivé podniky. HDP Česka je na 70 % západních ekonomik, ale české mzdy jsou stále 30-40 % například oproti Německu nebo Rakousku“, uvedl Švejnar.

Politoložka Vladimíra Dvořáková se zaměřila na roli dohledových institucí a způsoby, jakými je jejich funkce podvazována a omezována. Vyzdvihla roli Nejvyššího kontrolního úřadu, který ale nemá náležité pravomoci v oblasti hospodaření krajů a měst. “Nejvyšší kontrolní úřad nemá pod kontrolou přes bilion a půl korun veřejných prostředků.” NKÚ v závěrech svých kontrol formuluje užitečná doporučení, která mohou být pro krajské a obecní úřady, často zasažené klientelismem a korupcí, velmi nápomocná. Jenže potřebnou novelu parlament pod různými záminkami opakovaně zamítá.

Právník Věnek Bonuš ze spolku Lobbio, který působí i v rámci platformy Rekonstrukce státu, kriticky zhodnotil stávající fungování a probíhající snahu o reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a poukázal na jeho značné nedostatky v evropském srovnání. Ocenil, že se chystá zákon o regulaci lobbingu, který by měl postihnout také tzv. otáčivé dveře a nastavit pravidla pro přestupy z vysokých politických funkcí do atraktivních pozic v lobbingové sféře.

Zemědělský konzultant Matěj Pomahač se zaměřil na majetkovou koncentraci v zemědělství a potravinářství, kterou prohlubuje nastavení zemědělských dotací, a neprůhlednost vlastnických struktur. Rozebral dopady oligarchizace na cenu a kvalitu potravin a degradaci přírodních zdrojů a krajiny. Jednoznačně se vyslovil pro zastropování zemědělských dotací na 1 milion eur v přímých platbách.

S případovými studiemi vystoupili Radek Kubala, výzkumník organizace Re-set, který dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje škodlivé dopady fosilního byznysu Daniela Křetínského, který díky vlastnictví ⅓ českého mediálního trhu může významně ovlivňovat českou debatu o klimatu a kvůli svým obchodním vazbám na Rusko může představovat bezpečnostní riziko pro Českou republiku.

Architektka a urbanistka Anna Vinklárková ze spolku Arnika popsala poškozování veřejného zájmu v městském plánování ovládaném největšími developery a také konkrétní možnosti, co mohou samosprávy dělat, aby se města a obce rozvíjely, žilo se v nich lépe, bylo dostupné bydlení, při zachování přiměřeného zisku pro developery.

David Ondráčka, bývalý dlouholetý ředitel české pobočky Transparency International, promluvil na téma dělby sfér ekonomického vlivu v českém prostředí. “Oligarchové si kupují politiky, zákony, regulace a mávají nám přitom z okýnka,” řekl Ondráčka.

Socioložka Marína Urbániková a novinářka Veronika Sedláčková popsaly dopady majetkové koncentrace na média, která není problémem je v Česku, u nás však výrazně více, protože 80 % trhu ovládají pouze 4 společnosti. Média v Česku jako celek v současnosti nejsou schopna dostatečně plnit svou roli, poskytovat kvalitní, kritické a důvěryhodné informace. Proto je nutné nastavit a vymáhat pravidla jejich vlastnictví a jeho transparentnost, přijmout speciální pravidla pro fúze a státem zadávanou reklamu a účinně bránit konfliktu zájmů. “Špatné informace jsou jako špatné jídlo, také dopadají na zdraví lidí a celou společnost,” řekla Sedláčková.

Společně s analytikem Rastislavem Kuželem ze slovenské organizace Memo 98, který popsal, jak finanční skupina PPF zasahuje do redakční politiky slovenské TV Markíza, se shodli, že krize médií je celosvětová a souvisí s celou řadou faktorů včetně rozšíření internetu a dominance technologických platforem. I proto by měly státy média a novinařinu ve veřejném zájmu chránit, podporovat a rozvíjet.

Konference se zaměřila také na vliv významných byznysových aktérů na politickou soutěž. Analytik Institutu Pí Jakub Wolf nabídl příklad, jakým se s vlivem oligarchů v politice pokusila vyrovnat zákonem z r. 2021 Ukrajina. Analytik institutu Datlab Jiří Skuhrovec zhodnotil nízkou spolehlivost české evidence skutečných majitelů a rizika netransparentnosti vlastnictví pro politiku i bezpečnost a doporučil jednoduchá opatření: zavedení postihu za uvedení nepravdivých informací, odpovědnosti za ověřování předložených údajů a plnění povinností osob odpovědných ze zákona o prevenci praní špinavých peněz.

Právník Ondřej Vondráček (Lexperanto) okomentoval aktuální stav přípravy zákona o financování volebních kampaní a doporučil doplnit ho o zákaz financování politických stran ze strany právnických osob. “Právnické osoby jako takové nemají volební právo, proto by neměly mít ani právo financovat politické strany.” Taková úprava je podle Vondráčka ústavně konformní a v demokratických zemích není neobvyklá. Pomohla by navíc předejít tomu, aby české politické strany nebyly financované ze zahraničí, což při neprůhlednosti majetkových struktur v Česku, na kterou poukázal Jiří Skuhrovec, není nikdo schopen garantovat. 

Kontakt pro média:

Gabriela Svárovská

gabriela@marekhilser.cz

tel.: 720 593 914